Už zhruba dva a půl roku jsou Tudor Black Bay 36 mými nejčastěji nošenými hodinkami. A na rozdíl od mnoha jiných kousků mě nepřestávají bavit. Podle mě je škoda, že se už v tomto provedení nedají pořídit. Novější verze je totiž rozhodně dokonalejší, ale svým způsobem ztratila určité kouzlo.
Na rozcestí mezi toolovostí a elegancí
Tudor Black Bay 36 starší reference M79500 jsem si pořídil v květnu roku 2023. A přesně vím, proč to tak bylo. Již o rok dříve totiž Tudor představil novou verzi BB36 v kombinaci oceli a zlata a na jaře 2023 byla na řadě obměna standardních ocelových modelů. A já s napětím vyčkával, jak tato obměna dopadne.
U bicolor modelů totiž Tudor sáhl nejen k technickým změnám v podobě aplikace strojků spřízněné manufaktury Kennisi, ale také k designovým změnám, jako bylo zmenšení korunky, zjemnění tvarů pouzdra nebo úprava číselníků. A já čekal, jak to dopadne u ocelových modelů: rozhodne se Tudor naopak tyto v jejich povaze přiblížit toolovým Ranger, nebo se vydá onou cestou větší elegance a blyštivosti?
U Tudoru vyhrála elegance, u mě starší reference
Jak to dopadlo víme. Při ohlédnutí zpět bylo mé vyčkávání, jestli Tudor s BB36 v oceli sáhne k jiným změnám, než u bicoloru, trochu naivní. Každopádně jsem ihned po představení nových provedení, která mimochodem na číselník dostala mnou nepříliš oblíbený sunburst efekt, začal shánět starší refernci.
A poštěstilo se mi, nové už jsem u autorizovaných dealerů, kteří se modelů zbavovali ještě před uvedením inovovaných typů s velkou slevou, nesehnal. Ale pořídil jsem nenošené z druhé ruky za velmi fajn cenu. A od té doby je mám ze všech mých hodinek na ruce nejčastěji.
Nevím, na co jsem čekal
Vlastně nevím, na co jsem čekal. Já vlastně totiž toužil po tom, že Tudor u modelů BlackBay při mezigeneračním upgradu zachová většinu vlastností modelu původního, jen dá dovnitř svůj moderní strojek. Tak by se mi líbily BB36 nejvíc – s moderním strojkem (tady je uvnitř Sellita), možná trochu vylepšenou sponou a možná, ale to opravdu jen možná, s trochou brusu na pouzdře navíc.
Naopak nic z toho, co mnozí považují za nedostatek předchozí generace modelů Black Bay, já jako negativum nevnímám. Jejich jednoduché a poněkud „humpolácky“ tvarované pouzdro, odstouplá a velká korunka i nápis „Rotor Self-Winding“, který na číselníku tvoří onoho pověstného „smajlíka“ jsou tím, co mě na mých Black Bay 36 baví.
Hodinkám to dodává krásný charakter, duši, chcete-li. Jsou to na jednu stranu hodinky od velké a známé značky, které se ovšem svým způsobem neberou tak vážně. Určitá kombinace (dů)vtipu a solidnosti je na nich prostě skvělá. Ale myslet si, že prvky, které spousta lidí považuje za negativum, Tudor zachová, bylo prostě bláhové.
Na hodinkách se mi líbí i jejich lesklý až pastelově modrý číselník. Kombinace hladké plochy s výraznými indexy i ručkami nejen, že přispívá ke skvělé čitelnosti za všech podmínek (díky dobré lumi i v noci), ale vytváří podle mě určitou estetickou harmonii. Indexy a ručky jsou tak výrazné, že k číselníku prostě nemusí přitahovat pozornost sunburst nebo jiný efekt, kvůli kterému je podle mě dojem z těchto prvků u nové verze trochu utlumen.
Hledání řemínku bylo zdlouhavé, ale zábavné
Ta barva k přitažení pozornosti bohatě stačí. Obzvlášť, když se podle úhlu a množství dopadajícího světla mění od temné modré po sytou a výraznou. Díky tomuto efektu se navíc Black Bay 36 v mé konfiguraci výborně párují s různými řemínky. Tady ovšem přichází určitý kámen úrazu v podobě rozteče nožek 19 mm. Ta znamená, že jsem musel nejprve spoustu řemínků nakoupit, protože jsem jimi v tomto trochu nestandardním rozměru nedisponoval.
Ale ukázalo se, že BB36 jsou i v modré barvě skvělá strapmonstra. Sluší jim toho opravdu hodně – samozřejmostí jsou různé odstíny modré, ale fajn je třeba i bílá a oblíbil jsem si šedé řemínky s různými barevnými detaily (červený, oranžový nebo bílý proužek). Ale skvělá je i kombinace třeba s červeným řemínkem, hnědou barvou nebo oranžovou. BB36 jsou v tomto ohledu až nečekaně univerzální.
Mé období experimentování s řemínky trvalo u BB36 docela dlouho. Za prvé mě to bavilo, za druhé jsem hledal svou ideální kombinaci. Tou se nakonec ukázala být neskutečně pohodlná FKM guma od značky Vanguard, která lícuje k pouzdru. To vždy podle mě vzhled hodinek neskutečně pozvedne, guma navíc dodává BB36 na sportovním výrazu.
Převážně tak Black Bay nosím na ní, občas na ně dám originální náramek, který je také moc fajn. Spona sice nemá žádnou rychlou mikroregulaci (k té je potřeba vystěžejkovávač), ale její keramická ložiska, která zajišťují příjemné docvaknutí, jsou dalším prvkem, který dodává hodinkám charakter. A náramek jako takový je také velmi pohodlný.
Jsou to nedokonalé hodinky, ale…
Náramek ale nosím méně často už proto, že mám v rotaci také Rolex Oyster Perpetual a právě ty na náramku nosím. BlackBay jsou k nim takovou méně vážnou a odlehčenou alternativou. A je až překvapivé, že právě „ópéčka“ mé BB36 nevytlačila z pozice mých nejnošenějších hodinek. Šlapou jim na paty, ale nepřekonávají je v tom.
Důvodem je právě určitý kontrast dokonalosti a nedokonalosti. Rolex má OP opravdu skvěle vyladěné do detailu, není jim co vytknout. Ale BB36 reference M79500 mají svá specifika (ne, neříkám jim chyby), která jim dodávají velké kouzlo. Ten smajlík na číselníku mě doslova se při pohledu na něj usmát. A o tom to je – hodinky nám mají dělat radost a BB36 starší reference mi dělají radost obrovskou. A to i přesto, že nová verze je objektivně rozhodně lepší v mnoha parametrech. Ale mému subjektivnímu vkusu tam noc nevyhovuje.
I když, ty bicolory bych vlastně v nové generaci bral možná raději, než ve starším provedení.
