Francouzské hodinářství: jak jsem se ho naučil mít znovu rád

Povím vám, jak jsem se před lety u jedné francouzské značky spálil natolik, že jsem kvůli tomu po určitou dobu hodinky z Francie opomíjel. Ovšem novinky a zkušenosti z poslední doby mě přesvědčily, že si hodinky z této země zaslouží mou pozornost. A věnovat ji byste jim měli i vy.

Všechno to začalo u značky Yema

V lednu 2021 jsem si pořídil hodinky Yema. Nebyl to úplně impulzivní nákup, značku jsem nějakou dobu sledoval a líbila se mi její nabídka, znal jsem i určité zkazky o diskutabilním přístupu k zákazníkům a všelijaké kvalitě produktů. Přesto jsem neodolal a koupil ve výprodeji s asi 30% slevou model Superman GMT a říkal si, že bude vše v pohodě.

Nebylo. Výprodejové hodinky, které výrobce inzeroval skladem, ke mně putovaly téměř dva týdny. Když jsem se po týdnu bez jakýchkoli zpráv od výrobce zeptal, jak to s mou objednávkou vypadá, dozvěděl jsem se, že jsou hodinky ještě ve výrobě. Hodinky pak koncem ledna dorazily. Hned ale putovaly na reklamaci, protože u nich nefungoval automatický nátah a strojek se choval divně při nastavování GMT ručky. Zpět jsem měl hodinky asi po třech týdnech, co s nimi bylo, jsem se nedozvěděl.

Ani pak jsem si je moc neužil. Asi po týdnu mi totiž spadly na zem a rozbilo se jejich krásné safírové sklíčko. A tak zase putovaly do Francie, přičemž tentokrát to samozřejmě byla oprava mimo záruku. K ní ale z nějakého důvodu potřeboval výrobce i záruční kartu, kterou mi pak s hodinkami po opravě (celý proces opět zabral asi měsíc, což je v pohodě) zapomněl poslat zpět. Tak si dala extra cestu zvlášť.

Zůstala mi pachuť v ústech

Pak už bylo se Supermany vše v pořádku, ale já si hodinky už úplně nedovedl užít. I proto, že jsem pořád myslel na to, jak se mnou značka jako se zákazníkem komunikovala: chladně, někdy s velkým odstupem. Nikdo se neomlouval, neujišťoval, nezajímal, celý proces byl strohý, neosobní až trochu nepříjemný – já si připadal, že výrobce pořád otravuji.

A tak by to nemělo být nikde, natož u menší nezávislé značky, která se snaží prosadit ve velké konkurenci. Hodinky jsem nakonec s velkou ztrátou prodal a snažil se na tuto kapitolu zapomenout. Ale nešlo to úplně, což mělo za následek i to, že jsem se držel dál od jakýchkoli jiných francouzských hodinek.

Ale bylo celkem jasné, že tento stav nevydrží věčně. Lákadel francouzského hodinářství se totiž objevovalo čím dál víc. Nejdřív jsem dovedl odolat nabídce hned několika moc povedených modelů Baltic, nezlákalo mě ani doslova znovuzrození značky LIP, kterou v Česku hezky reprezentují Bhanu a Ondra s jejich Infinity Watches. Na Micro Praha v roce 2024 mě hodně zaujala Serica, ale ani tady jsem se ještě nerozhoupal.

SEW a Micro Praha přinesly definitivní zlom

Ale pak to přišlo. Už při oznámení sestavy značek na Micro Praha 2025 jsem se začal obávat, že u Awake se neudržím. Nicméně o tom, že francouzská cesta bude ta pravá, mě přesvědčil už o chvíli dřív veletrh SEW. V jeho rámci se totiž v Koscomu prezentovala i málo známá francouzská značka Pequignet a ta na mě opravdu hodně zapůsobila. Důraz na promyšlenou konstrukci vlastních strojků a zároveň nositelnost jejích hodinek dostaly značku do mého hledáčku.

Při rozhovoru se šéfem prodeje značky Philippem Giovanopoulosem pak jasně vyplouvalo na povrch, že Pequignet je opravdu zástupce špičkové hodinařiny. „Chceme být špičkou hodinářství ve Francii a chceme, aby to publikum vědělo. Chceme být pro tradiční švýcarské manufaktury podobným vyzyvatelem, jako třeba někteří naši konkurenti z Glashütte,“ říkal mi s tím, že za ty konkurenty považuje třeba značky jako Glashütte Original.

Kromě technické vyspělosti (vlastní strojky značka vyvíjí už 20 let) klade Pequignet i důraz na lokální produkci a až 80 % komponent hodinek pochází z Francie. Zbytek je ze Švýcarska, ale většinou opět z blízkého okolí manufaktury značky z Morteau. Firma také spolupracuje s místní hodinářskou školou a snaží se tamní hodináře lákat k tomu, aby zůstali ve Francii a neodcházeli do Švýcarska. Pequignet tak pomáhá vytvářet podhoubí francouzského hodinářství a to se dříve nebo později projeví i dál. To, co tedy teď vidíme jako vzedmutí francouzské hodinářské školy, je pak vlastně jen začátek.

Awake klade důraz na řemeslné techniky

Na Micro Praha jsem nákupu hodinek Awake samozřejmě neodolal. Značka na to jde trochu jinak než Pequignet, inovace a řemeslnou zručnost předvádí především v rámci úžasných číselníků svých modelů. Awake sice operuje z Francie, ale hodinky vyrábí ve Švýcarsku. Značka vsází vždy na výrobu menších sérií konkrétních provedení s tím, že kdo dané provedení zmešká, bude ho už shánět komplikovaně.

Na druhou stranu je ale jisté, že dříve nebo později přijde něco dalšího, co opět zaujme. Tak jako teď: kdo například zmeškal červené lávové provedení Silver Leaf Lava, může se teď těšit na jiný model s červeným číselníkem: nové provedení Royal Red v kolekci Frosted Leaf, jejíž tři dosavadní barevná provedení už jsou téměř vyprodaná (z hnědé, modré a zelené už zbývají jen dva hnědé kousky).

„Chceme probouzet řemeslné techniky. Propojit tradiční techniky se současnou kulturou, vytvořit něco, co inspiruje budoucí generace. Umění je odkaz lidstva, existovalo vždy a my ho chceme nejen zachovat, ale i podpořit,“ vysvětloval mi na Micro Praha vizi značky její zakladatel Lilian Thibault. A jasně dával najevo, že aktuálně Awake má z hlediska těchto technik širokou paletu možností před sebou: „Nechceme číselníky dělat strojově. A je tu ještě hodně technik, které chceme přinést na trh. Chceme dál překvapovat a přinášet další a další emoce skrze techniky, které ještě lidé neviděli,“ naznačoval.

Pro Beaubleu jsou charakteristické kruhové ručky

Ve své kreativitě není značka Awake ve Francii osamocena. Dalším příkladem neotřelého přístupu k tradičnímu objektu, jakým hodinky jsou, je značka Beaubleu. Ta zase vsadila na neobvyklé provedení ruček svých hodinek a hodně si dává záležet na celkovém zpracování a detailech. Kruhové ručky, které jsou pro hodinky značky charakteristické, vypadají opravdu neobvykle. Jednoduchý nápad vlastně definuje celou značku. „Taková blbost,“ chtělo by se říct.

Jenže ono to v praxi navíc skvěle funguje. Kruhové ručky, obzvlášť, když si na ně zvyknete, totiž zajišťují skvělou čitelnost hodinek: nikdy se totiž nepřekrývají, vždy je tedy vidět, co přesně každá ručka ukazuje. Je to skoro jako u hodinek typu regulátor. Pecka. Jak to vím? Inu, i Beaubleu máme doma, z Micro Praha jsem je přinesl ženě.

I Beaubleu pak ukazuje, do čeho všeho se vlastně francouzská škola pouští: značka z Paříže hodinky ve Francii sestavuje a do některých modelů (včetně toho, co máme doma), dává francouzské strojky France Ébauche. Výrobce strojků mimochodem patří do skupiny Festina, které patří i švýcarský výrobce strojků Soprod. I tato manufaktura tak má nejspíš velký rozvoj před sebou.

Není to snaha zaujmout za každou cenu

Stejně jako celé francouzské hodinářství, které je opravdu na vzestupu. Je vidět, že tamní značky se snaží zaujmout, ale nechtějí zaujmout jen tak, za každou cenu. Přinášejí něco skutečně nového a zajímavého a snaží se být trochu jiné. To je na nich nakonec velmi sympatické a je to vlastně něco, co mě před lety přivedlo právě ke značce Yema. U ní to nevyšlo, ale jinde jsem teď prozatím spokojen.

Francouzské hodinářské značky tedy rozhodně stojí za pozornost. A to nejen ty dosud zmíněné. Na Micro Praha si pozornost získala například i one-man-show značka Arcange, která vyrostla z odhodlání mladého majitele: „Viděl jsem příběhy značek jako Beaubleu nebo MarchLab a věděl jsem, že s odvětvím neměly také žádné zkušenosti. Tak jsem si řekl, že to mohu zvládnout také,“ vykládal mi nadšeně Virgil Lobertreau. Zvládl to a opět zaujal.

A já i díky tomu se zájmem pozoruji, co dál ve Francii vzniká. A je úplně jedno, jestli jde o cenově dostupné kreace jako třeba Omnis, nebo již zmíněná Pequignet. Ostatně, sleduji i to, co vytváří Yema. Pachuť tady pořád trochu zůstává, ale v kolekci má značka modely, které se mi opravdu líbí. Tak uvidíme. Třeba to jednou ještě zkusím.